Ráno jsem vyšla na dvůr — jen zalít květiny a zkontrolovat, jestli kočky jako obvykle nerozházely odpadky. Ale sotva jsem otevřela branku, okamžitě jsem ucítila příšerný zápach. Tak silný, že se mi sevřela hruď a v ústech se objevil kovový pachuť.
Udělala jsem pár kroků — a ztuhla jsem. Na zemi, vedle záhonu, se něco hýbalo.
Přede mnou leželo něco slizkého, načervenalého, jako by to bylo obrácené naruby. Táhl se z toho zápach hnijícího masa, jako by někdo někde poblíž schoval mrtvé zvíře. Dokonce jsem ucukla — srdce mi bušilo a hlavou se mi honily ty nejděsivější myšlenky.
„Co to je? Larva? Podivné stvoření? Pozůstatky mimozemšťana?“ — nemohla jsem to pochopit.
Vzala jsem telefon, udělala fotku a s odporem k tomu zápachu jsem šla hledat odpovědi na internetu.
Když jsem do vyhledávače zadala „červené slizké, zapáchá po hnilobě“, vyhledávač nabídl velmi nepříjemnou a zvláštní odpověď. Byla jsem zděšená, když jsem pochopila, co to je…
První výsledek byl nadpis:
„Anthurus Archeri — mimozemská houba, známá jako prsty ďábla“.
Ukázalo se, že tato houba skutečně existuje. Pochází z Austrálie a Tasmánie, ale časem se rozšířila po celém světě.
Zpočátku vypadá jako bílé vejce — ale brzy z něj vyrazí červená chapadla, jako drápy nebo prsty.
Tato chapadla jsou pokrytá slizem a vydávají strašný zápach mršiny, aby přilákala mouchy, které roznášejí její spory.
Lidé, kteří ji vidí poprvé, si často myslí, že našli pozůstatky mimozemšťana. Někteří dokonce volají policii nebo záchranáře.
Ale je to jen houba. Živá, podivná a možná jedno z nejděsivějších stvoření na Zemi, i když vytvořené přírodou.
Teď to místo každý den obcházím obloukem. Květiny tam už nezalévám.
Ať roste — „dárek od ďábla“ není radno rušit.
